Ženy vs. lezení: trojky a sedmičky

„Pustila mně na třetí štand, ale v začátku čtvrtý dýlky přišlo velký převislý břicho a to jsem nedal, musel jsem zvolit rychlý ústup… Sedmička je na mně prostě moc.“

Možná zapátráte v paměti a najdete několik podobných vět, kterými jste sice hodnotili nějakou tu lezeckou cestu, ale s trochou kreativity by se daly vztáhnout i na jednu z nejdůležitějších součástí (a zároveň protějšků) každého lezce. Možná ne každý lezec zrovna nějakou tu součást má, leckterý jich může mít zase třeba víc, ale stejně jako každá lezecká cesta, i každý mezilidský vztah má jistou dynamiku, progresi a to včetně těch míst, která si užíváme, a těch, kde to trochu dře.

„Z dálky vypadá že by šla, ale když jsi přímo pod ní, trochu tě to vyděsí.“

V první délce jste vždy nadšení – poprvé po dlouhé době zdoláváte skálu/ženu, a cítíte se neporazitelně. Vše je možné, počasí je krásné, zkrátka vaše mužství je dopováno infuzí ješitnosti a ego roste pod náporem radosti, kterou vám to, nač zrovna šplháte, okamžitě vrací.

„Slušně jsem se v ní vyklepal.“

V druhé délce přichází uvědomění – první pohledy do topa a hledání rad od ostatních. Hlavně neztratit směr a hlavu! Nejistota – je to vůbec pětka?  Mám na ní? Co když po tomhle traverzu nebudu schopný slanit? Pomalu se uzavírají lehké únikové cesty – víte, že zpět už to bude možná těžší než dopředu.

„Visel jsem na ní (skobě) a nevěřil, že nepovolí.“

Třetí délka potvrzuje vaše slova. Utéct není kam, jste uvězněni ve stěně. Podíváte se ale do topa a ejhle!, ten sedmičkovej výšvih je za vámi, teď už to bude jen lehčí! Hluboký nádech a nával nové síly s vidinou vrcholu.

„Byl jsem na vrcholu a to jen díky ní. Se Štěpánem jsme si jí pěkně dali.“

No a pak už jsou jen dvě možnosti. Tou jednou je trvale udržitelný vztah. Zamilujete si jí a vracíte se k ní, i když už jí máte přelezenou několikrát a víte, co od ní čekat… stejně vás vždy mile překvapí. Jen oproti ženě na takovou cestu chcete brát kamarády.

Druhá možnost zní depresivně – úplný zásek, zapykat se ve stěně a s vypětím posledních sil zdrhat do boku nebo slaňovat z posledního friendu a bát se při tom o svou čest, někdy i majetek a život. Přesto to tak zcela depresivní není. Narozdíl od lezce z předchozího odstavce máte totiž volné ruce a můžete nespoutaně objevovat nové cesty, případně si je nechat ukazovat od kamarádů, kteří ty své oblíbené už našli a sdílet radost z hor (i žen). A pokud patříte mezi vyloženě promiskuitní lezce a nikdy nelezete na stejnou horu dvakrát, možná jste na tom úplně nejlíp. Jen když je lezci smutno, potřebuje trochu té lásky – možná jí najde zrovna na laně, jen pozor na sedm stereotypů, které můžete na laně potkat!

Ikonický pár skupiny MoveMents – jak to asi na laně funguje jim? O+A

Poznámka pro ženy, feministy, machisty, šovinisty a zkrátka všechny, kdo by mne chtěli nařknout z neoprávněných dvojsmyslů, dezinterpretací, impertinencí či impotencí. Při psaní článku nebylo ublíženo žádné ženě, jen pár cest přišlo o nějaký ten chyt. A kdyby si nějaká lezkyně chtěla přisadit svůj pohled na partnery, vypisuji inzerát: místo #meetoo nám, lezcům, řekněte: co byste na laně rády?

lv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *