Highlander 2o17

 

 

 

 

 

 

Alias soukromý Highlander – přihlášených jednotlivců nebo dvojic bylo skoro 50, v hlavní kategorii nakonec odstartovalo 21 Highlanderů a všichni dokončili….

Ještě pln intenzivních zážitků a reálnou bolestí v nohou a zádech se pouštím do tohoto reportu.

Dne 14.10. se odehrál už dvacátý ročník extrémního závodu Highlander. Počasí slibovalo příjmeně strávený den na naší krásné Vysočině. Za Movements.cz jsem nastoupil do závodu já a Martin a jako supportduo Stoupík s Leňou. Závod startoval něco po 11:30. Ještě než jsme vyrazili do úvodního běhu, tak mi kolega z Hudy dofukoval kolo a dopadlo to tak, že mi vystřelil ventilek i s redukcí kamsi do lesa. Nicméně pohotově s přispěním další dobré duše dal support team vše do pořádku a já jsem se o této příhodě mohl dozvědět až po závodě

Už při úvodním běhu se vyřítili dopředu chrti s ambicemi na vítězství. My s Martinem jsme byli rozumní. Následoval okruh MTB ze startu kolem Cejle do Mirošova a zpět na start, kde začínal i orientační běh. Chlapi měli oběhnout 4 shluky po 5 kontrolách, ženský 3. U třetího shluku jsme se s Marťasem potkali a společně vyrazili ke čtvrtýmu shluku až pod sjezdovku, kde se naše cesty rozdělili. On šel svou, lepší cestou. Já šel svou cestou, ale v jednu chvíli jsem měl pocit, že se z místních hvozdů už nikdy nevymotám.

Na kolo tedy Martin vyrážel s náskokem a já ho musel stahovat. Za Novým Rychnovem jsme se „zbavili“ dvou soupeřů. Jeden vypadal dost zdrchaně při tlačení kola do kopce, a druhý o kousek dál prorazil. Marťase jsem docuknul a poodskočil mu o kus dál v dalším trháku. Nahoře na Křemešníku jsme se znovu potkali, zabloudil jsem, což nebylo poprvé ani naposledy. Následoval krásnej sjezdík po modro žluté značce. O kus dál jsem měl úsměvnou příhodu. Kousek za kontrolou jsem potkal závodníka jak kouká do mapy. Říkám mu, „kontrola byla na závoře“ a on „já vím, my jsme šli sráát 😀 “ Zvesela jsem jel dál. Po chvíli jsme dorazili na liščí kameny na bouldery. Opět jsme se Martinem potkali a byl tam připraven náš support team, který přispěchal s banánem a pitím. Na boulderu měli chlapi nasbírat 45 bodů a jednotlivé cesty byla klasifikované 5, 10, 15, 20 bodů. Já jsem se musel spokojit s 5 a 10-ti bodovými cestami. Marťas udělal nějakou 15ku (myšleno hodnotu cesty) a v o dost lepším čase než já. Takže se zase vydal na trasu dříve. A znovu ho sjíždět. Jaké klišé dnešního dne. Povedlo se a na Klechták na lukostřelbu a kanoe jsem příjel se předstihem. Lukostřelba se nadočekávání povedla a tak bylo jen jedno trestné kolečku po 250m. hurá na kanoi, která byla formou orienťáku od bodu k bodu, takže jsme rybník projeli křížem krážem. Ale naštěstí nefoukalo. Marťas zase začal stahovat svým pádlovacím umem. Od supportu jsem přijal zase nějakej ten banán a pak už nás čekal krutej výjezd po modré, dále pak dolů na louku a odtud po žluté další dokopec v podstatě až do cíle.

Cílové pivo jen zasyčelo.

Suma sumárům jsme ztrávili na trati asi 5 a půl hodiny. Vítěz asi jen 4 No, snad nám někdo z Movemenst.cz zlepší příští rok reputaci!

 

Roman „Maňas“ Pospíchal

Team MoveMents.cz